|
|
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
|
|
|
Role cytokininů při teplotou indukovaném přechodu rostlin z vegetativní do generativní fáze
Malých, Veronika
V současnosti se mnoho studií zabývá dopadem klimatických změn na rostlinnou produkci. Odpověď rostlin na zvýšenou teplotu zahrnuje elongaci děložního stonku a řapíků, hyponastii listů, změny v nástupu kvetení, a dokonce i potlačení vývoje květů, což může vést ke snížení výnosu plodin. Aklimatizace a odpověď na stresové podněty jsou společně regulovány hladinami rostlinných hormonů, jako jsou auxiny, gibereliny, brassinosteroidy a cytokininy. Přestože cytokininy hrají významnou roli při fyziologických i vývojových procesech, interakce teploty a cytokininů v regulaci vývoje a růstu rostlin nebyla prozatím dostatečně prozkoumána. Tato práce se zabývá účinkem cytokininů na morfologii a nástup kvetení u modelové rostliny Arabidopsis thaliana, a to při mírně zvýšené teplotě za podmínek dlouhého dne. Bylo zjištěno, že při modulaci hladiny cytokininů dochází k redukci rostlinné biomasy a plochy listové růžice, přičemž rozsah tohoto účinku závisí na teplotě. Rovněž bylo potvrzeno, že interakce cytokininů a teploty hraje významnou roli v přechodu rostlin do generativní fáze vývoje rostlin.
|
|
|
Jak květ reaguje na aktuální počasí?
Kampová, Anna ; Vosolsobě, Stanislav (vedoucí práce) ; Kulich, Ivan (oponent)
Kvetení je klíčovou událostí v životním cyklu každé rostliny. Počasí má na tuto událost u jednotlivých druhů rostlin často různý účinek, může ovlivnit rychlost a dobu otevírání květu i jeho životnost. Doba otevření květu je velmi důležitá, pokud totiž rostlina vykvete tehdy, když panují nevhodné podmínky, může to pro ni, resp. pro její schopnost rozmnožit se, mít fatální následky. Květní lístky mohou mít důležitou roli v ochranně samčí fitness. Otevírání je regulováno fytohormony a jinými signálními dráhami - vernalizací, gibereliny, fotoperiodou a dráhou na fotoperiodě nezávislou, totiž autonomní. Fytohormony a uvedené signální dráhy mohou určitým způsobem reagovat i na vlivy faktorů vnějšího prostředí, konkrétně teploty, světla, vzdušné vlhkosti a deště. Dále je s touto důležitou fází ve vývoji rostliny úzce spjata dehiscence prašníků, jejíž načasování a průběh ovlivňují úspěch rostliny při rozmnožování. Dehiscence je rovněž jevem, který může být regulován změnou vnějších podmínek i fytohormony, jejím hlavním spouštěčem je kyselina jasmonová. Vliv environmentálních faktorů na dehiscenci však nebyl podrobně prozkoumán. Klíčová slova: kvetení, dehiscence prašníků, vnější vlivy prostředí
|
|
|
Regulace nástupu kvetení u dřevin
Čermák, Vladimír ; Mašková, Petra (vedoucí práce) ; Čermák, Vojtěch (oponent)
Nástup kvetení je pro dřeviny mírného pásu velice důležitý proces a jeho špatné načasování může způsobit poškození květů a ztrátu úrody. I když je tento proces dobře popsán u jednoletých bylin, jako je například Arabidopsis thaliana, u dřevin stále mnoho otázek zůstává nezodpovězených. Tato práce sumarizuje poznatky o mechanismech nástupu kvetení u dřevin, a to ve srovnání s poznatky dosaženými u modelových rostlin, zejména Arabidopsis thaliana, včetně faktorů zapojených v regulaci procesu kvetení. Konkrétně jsou to FT-like geny a TFL1- like geny, které hrají důležitou roli při regulaci indukce kvetení, a jsou proto podrobně diskutovány. U dřevin mírného pásu následuje po indukci kvetení, ještě před rozkvětem, období dormance. Periodická regulace tohoto stavu je řízena endogenně a krom jiných faktorů je ovlivněna expresí genů DAM. Genetické mechanismy regulující ukončení endodormance u dřevin jsou nápadně podobné vernalizaci u bylin. Hlubší pochopení procesů jako je indukce kvetení a ukončení endodormance nám může pomoci při vývoji kultivarů s modifikovanou dobou kvetení.
|
|
|
Úloha malých nekódujících RNA v regulaci generativního vývoje rostlin
Hromadová, Michaela ; Honys, David (vedoucí práce) ; Rothová, Olga (oponent)
Malé RNA (sRNA) jsou zpravidla definovány jako 21-24 nukleotidů dlouhé molekuly RNA s regulační funkcí, které spadají do kategorie nekódujících RNA. Obvykle vznikají jako odpověď na přítomnost dvouvláknových molekul RNA v buňkách a umožňují umlčování komplementárních sekvencí na transkripční a posttranskripční úrovni. Jejich role spočívá nejen v obraně proti cizorodým nukleovým kyselinám, ale především v regulaci vlastních genů. Typickými cílovými molekulami rostlinných sRNA jsou transponovatelné elementy či transkripční faktory podílející se na řízení přechodů mezi jednotlivými vývojovými fázemi, například na zahájení reprodukčního vývoje. Cílem této práce je shrnutí jednotlivých funkčních rolí malých RNA při regulaci generativní fáze, vzniku samičího a samčího gametofytu a způsobu ochrany před transpozicí v následujících generacích. Endogenní i exogenní sRNA jsou rostlinami hojně využívány, neboť poskytují okamžitou a přímou odpověď organismu na rychle se měnící podmínky prostředí, a nepochybně tak patří mezi klíčové faktory přispívající k jejich fenotypové plasticitě.
|
|
|
Hodnocení kvetení vabraných druhů kosatců skupiny Limniris
Závišková, Lenka
Bakalářská práce se zabývá popisem rodu Iris a jeho jednotlivých skupin, hodnocením kultivarů Iris sibirica. Bylo hodnoceno patnáct kultivarů, ze školního pozemku ZF Lednice. Na základě vlastního hodnocení a měření byl vytvořen vhodný deskriptor, který obsahovat 7 znaků. Jako nejlepší z hodnocených kultivarů se jevili Iris sibirica 'Dance Ballerina Dance', Iris sibirica 'Fourford White', Iris sibirica 'Marantha', Iris sibirica 'Sea Shadows', Iris sibirica 'White Swirl', Iris sibirica 'Zweiters Hundred', tyto kultivary měli nejvíce květů. Z estetického hlediska to byl Iris sibirica 'Fourfold White', který měl nejvyšší květ a nejširší květ měl kultivar Iris sibirica 'Zweiters Hundred'. Nejlepší kultivar dle zahradnického hlediska byl Iris sibirica 'Strandperle', který byl ze všech kultivarů nejvyšší. Všechny hodnocené kultivary nebyli náchylné na napadení patogeny a škůdce, kromě Iris sibirica 'Fourfold White' u kterého byla zjištěna přítomnost mšice makové -- Aphis fabae a u Iris sibirica 'White Horses' byl nalezen Mononychus punctumalbum.
|
|
|
Vliv známých regulačních faktorů na populační dynamiku vybraných orchidejí vstavačové louky na lokalitě Peklo
ČEPA, Luboš
Populace silně ohroženého druhu vstavače mužského (Orchis mascula) a ohroženého druhu prstnatec májový Dactylorhiza majalis je na lokalitě Peklo sledována od roku 2000. V květnu roku 2002 zde byl nalezen další silně ohrožený druh orchideje vstavač osmahlý Orchis ustulata. Během sedmiletého monitoringu byl zaznamenán velký nárůst početnosti vstavače osmahlého oproti relativně početně stabilním populacím vstavače mužského a prstnatce májového. Cílem práce bylo pomocí naměřených biometrický parametrů orchidejí v letech 2005 ? 20011 a získaných klimatických dat ověřit, zda existuje nějaká souvislost počasí a vitality orchidejí. Pro zachycení stavu lokality bylo provedeno rozsáhlé fytocenologické snímkování louky. Z něj vyplynulo, že se na lokalitě nachází několik různých stanovišť, které můžeme definovat pomocí charakteristických druhů. U kvetoucích rostlin druhu Orchis mascula měla největší vliv březnová teplota. S jejím poklesem měly sledované parametry vzrůstající hodnotu (počet květů a listů, plocha listů, délka stvolu a délka květenství). Kvetení se ukázalo jako významný faktor, pokud rostlina kvetla nebo loni kvetla, počet i plocha listů byla větší. Kvetení ve dvou letech po sobě efekt ještě zesílilo. Při porovnání kvetoucích rostlin vstavače osmahlého Orchis ustulata vyšlo, že vstavače rostoucí v trsu byly převážně nekvetoucí, ale větší. Významnou pozitivní korelaci s parametry vykazovaly srážky v prosinci. Při porovnávání všech rostlin byly naopak rostliny v trsu drobnější. Byl také nalezen vliv nízké říjnové teploty, rostliny byly menší a přibylo sterilních jedinců. Tato zjištění potvrzují dřívější poznatky vlivu teploty a srážek na populační dynamiku orchidejí.
|
|
|
Využití obrazové analýzy při monitoringu kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis
IPSER, Zdeněk
U populace kriticky ohroženého druhu Spiranthes spiralis na lokalitě NPP Pastviště U Fínů v Albrechticích u Sušice, nalezené v roce 1980, byl od roku 1985 pravidelně sledován počet kvetoucích exemplářů. Od podzimu 1998 byly přímo označovány a biometricky měřeny všechny nalezené exempláře. Během doby sledování (12, resp. 25 let) byly zaznamenány velké fluktuace v počtu kvetoucích exemplářů v jednotlivých letech i v meziročním přežívání jednotlivých růžic. Cílem práce bylo pomocí obrazové analýzy a biometrických dat zkonstruovat tzv. index zastínění a ověřit možnost jeho využití k vysvětlení některých jevů v populační dynamice rostlin. Následně byla testována hypotéza, že základní proměnou, která určuje životaschopnost rostliny (tj. přežití, kvetení, vegetativní rozmnožování apod.), je míra zastínění okolní vegetací, vyjádřená pomocí výše uvedeného indexu. Bylo zjištěno, že vliv míry zastínění listových růžic na kvetení je zanedbatelný nebo {\clqq}překrytý`` jinými faktory (např. průběhem počasí v sezóně apod.). Pravděpodobnost kvetení, počet květů a výška květonosné lodyhy je ovlivněna velikostí listové plochy. Práce se dále zabývá energetickou náročností kvetení a dynamikou přežívání (od roku 1998) a kvetení (od roku 1986) studovaného druhu.
|
host ::
RSS.